Česká republika

Kateřinin dýňový průvodce: jaké dýně pěstovat a jak je zpracovat

Dýně? Symbol podzimu. Projít se na zahradě záhonem v podzimních měsících a nezakopnout o dýni? Téměř nemožná mise. Podobně na nás dýně útočí i ve městech – výlohy obchodů zdobí okrasné dýně, v kavárnách mají dýňové koláče, vývěsní tabule bister nás lákají na dýňovou polévku a na farmářských trzích mnohdy nevíme, kterou dýni koupit dřív. Dýňová sezóna je právě v plném proudu a takové štědré úrody by byla škoda nevyužít!

Staré odrůdy

Dýně je plod popínavé rostliny, která se do Evropy dostala, podobně jako třeba brambory, z Ameriky koncem 15. století v souvislosti s kolumbovskými výpravami. Ač byly kdysi vydlabané dýně používány jako nádoby a usušené posloužily jako bojky na moři, v Americe i Evropě se nadobro usadily jako surovina v kuchyni.

Kolonisté se pěstování dýní naučili od indiánů. Stará indiánská dýně, která získala název Gete Okosomin (v překladu „velká stará dýně“), je obestřena jedinečným příběhem. Pověst o archeologickém nálezu hliněné nádoby v americkém státě Wisconsin, která 800 let ležela v jílovém podloží, obletěla svět. Nádoba údajně obsahovala právě semena této dýně, ze kterých se rostlina v současnosti pěstuje. Ačkoliv si tento příběh tradovaný ústním podáním farmáři i zahradníci velmi oblíbili, není tak úplně pravdivý.

Místo toho, aby semena nečinně ležela přes 800 let v keramické nádobě, je již přes 5 000 let aktivně pěstuje indiánský kmen z oblasti The Great Lakes. Tuto tradici přenáší z generace na generaci. Aby zachovali nezměněný genofond této dýně, každý rok umisťují několik dýňových semen do michiganského indiánského depozitáře, knihovny semen tradičních lokálních odrůd. Za dlouhá staletí kultivace v novodobých podmínkách zemědělství neprošla odrůda žádnou modifikací, zachovává si tak svůj původní charakter.

Dýně dnes

Královnou mezi dýněmi je odrůda Hokkaido. Tuhle menší, výrazně oranžovou dýni lze v dnešní době bez nadsázky koupit všude – farmářskými trhy počínaje a malými asijskými večerkami konče. Má jemnou, sladkou a oříškovou chuť a v kuchyni má rozmanité možnosti použití, hodí se téměř do čehokoliv. Je z ní skvělá polévka! Velkou výhodou je její slabá slupka – před tepelnou úpravu stačí dýni omýt horkou vodou a odstranit vnitřní vlákna a semínka. Dýně se vůbec nemusí loupat.

V českých kuchyních se také zabydlela špagetová dýně oválného tvaru. Ta patří k chuťově nejlahodnějším dýním, je méně sladká. Název získala podle své dužiny, která se po uvaření či upečení rozpadá na vlákna připomínající špagety. Stačí ji rozkrojit, ochutit jako aglio olio pepperoncino a strčit do trouby na 180 °C, nejlépe na funkci PerfektGrill. Dvojité topné těleso dýni rovnoměrně propeče a vytvoří křupavou krustu na povrchu.

Máslová dýně je světle béžové barvy a poznáte ji na první pohled – má výrazný hruškovitý tvar. Přestože je poměrně malá, většinu plodu tvoří dužina, a proto je dýně celkem těžká. Neobsahuje skoro žádná vlákna a semena. Jak její název napovídá, chutná jemně po másle. Že je zralá, poznáte podle zdřevnatělé stopky. Dýni je třeba oloupat, protože má tvrdou slupku. Skvěle chutná upečená, nejčastěji se přidává se do různých zeleninových salátů, v podobě dýňového pyré se podává jako příloha k masu.

Cukráři a cukrářky určitě znají odrůdu English Pie. Tuhle odrůdu dýně je nejvhodnější využít na pečené dezerty – je totiž ze všech dýní nejvíce sladká. Je cítit lehce po vanilce a má krásnou, výraznou oranžovou barvu, která koláče krásně rozzáří.

Okrasné dýně

Bývají poměrně drobné a mají nejrůznější barvy a tvary. Nejsou určeny ke konzumaci, protože jejich dutina je chuťově naprosto nevýrazná, zato se ale doma postarají o krásnou podzimní dekoraci. Výjimku tvoří dýně Sweet Dumpling, jejíž název v překladu znamená „sladký knedlík“. Protože je sladká, podobně jako dýni English Pie ji můžete použít pro přípravu různých koláčů a sladkých dezertů. Mezi oblíbené odrůdy okrasných dýní patří například Mandarin, Jack Be Little, Spoon, Pelerine či Trnová koruna.

Možnosti zpracování

Jak poznáte, že je dýně zralá? Podobně jako u melounu – stačí na ni zaklepat. Pokud zní dutě, je uvnitř správně dozrálá ke zpracování.

Dýně lze nakoupit do zásoby a vesele je konzumovat po celou zimu. Pro prodloužení čerstvosti dýně použijte v chladničce přihrádku pro zeleninu s funkcemi CrispZone s HumitidyControl. Uvnitř zásuvky můžete nastavit vlhkost, a prodloužit tak čerstvost dýní a zachovat co největší množství vitaminů.

Máte dýní přehršel? Udělejte z nich pyré, které později v případě potřeby můžete použít do čehokoliv. Dýně stačí upéct, rozmixovat a nechat vychladnout. Vzniklé pyré skladujte v uzavřené sklenici v lednici, vydrží tam asi 3 dny. Nebo ho zamrazte.

Dýně se klasicky zpracovává do polévky, kterou lze zakápnout výrazným dýňovým olejem. Běžně se peče v troubě společně s jinou zeleninou, dělají se z ní saláty. Ale lze zpracovat i semínka. Nejčastěji se suší semínka z dýně Hokkaido. Stačí je zbavit dužiny a následně položit na pekáč a vložit do předehřáté trouby na 180 °C. Za pár minut můžete mít drobné zobání na celý rok. Nejnovější trouby Gorenje totiž umožňují kombinace pečení až na 5 plechách současně díky svému tvaru MultiFlow 360˚ a HomeMade.

Samostatnou kapitolou jsou pak sladké dýňové dezerty. Dýňový koláč a cheesecake jsou klasika. Jakmile z trouby tyhle koláče zavoní, je všem jasné, že přišel podzim. Dýňové palačinky jsou na přípravu opravdu jednoduché a dají se připravit ve zdravé verzi. Skvěle se k nim hodí skořice. Dýňová roláda je trochu náročnější na přípravu, ale v kombinaci s domácí šlehačkou oslní každou návštěvu. A až přijdou na návštěvu pochmurné deštivé podzimní dny, udělejte si dýňové latté. Zaručené vás zahřeje a zlepší náladu.

 

Mohlo by se vám také líbit